Účinky chioské mastichy v prevenci a léčbě onemocnění trávicího systému

Účinkům mastichy v rámci trávicího systému je věnována pravděpodobně největší pozornost. Je to zřejmě proto, že účinek mastichy je v této oblasti jedinečný a neexistuje jiná přírodní substance, která by měla srovnatelný efekt.

Zvláštnímu zájmu se těší výsledky moderních vědeckých studií, které se vztahují k terapeutickým účinkům mastichy v léčbě chorob zažívacího systému.

Jaké studie s mastichou byly prezentovány a jaké jsou účinky mastichy?

Už v dávných dobách bylo známo, že chioská masticha byla využívána k tišení bolesti žaludku při:

• při žaludečních chorobách
• zažívacích obtížích
• gastralgii
• vředové chorobě

Co na to historie?

Zaznamenané reference lékařů, botaniků a farmaceutů starověku a středověkých časů doporučují chioskou mastichu jako prospěšný prostředek pro choroby a dysfunkce gastro-intestinálního systému. V naší době přichází vědecké a laboratorní studie, stejně tak i klinické výzkumy, aby potvrdily výše zmíněné účinky chioské mastichy.

Potřebuji poradit, kam se mám obrátit?

Nenašli jste, to co jste hledali? Potřebujete poradit, kontaktujte nás prosím:

• +420 226 251 390
• mail: info@masticlife.com
• chat (bublina v pravém dolním rohu)

Kde vznikaly první studie s mastichou?

První výzkumná úsilí vycházela z universitních institucí a klinik především arabského světa, v oblastech kde je rozšířené běžné používání chioské mastichy v lécích a formulích praktického lékařství.

Studie 1: Masticha a duodenální vřed

První klinická studie byla publikovaná v roce 1984 v magazínu Clinical & Experimental Pharmacology & Physiology a vedená byla na univerzitní klinice Mosulské University v Iráku. Této studie se účastnilo 38 dobrovolníků, kteří měli symptomy i endoskopicky potvrzenou diagnózu duodenálního vředu.

Pro porovnání účinnosti chioské mastichy byli dobrovolníci rozděleni do dvou skupin: na tu, která konzumovala po dva týdny chioskou mastichu (1 gram denně)  a na druhou, která po stejnou dobu konzumovala prášek obsahující placebo (laktózu) ve stejné dávce.

Po uplynutí dvou týdnů byli všichni dobrovolníci endoskopicky vyšetřeni, aby se zhodnotil stav vředu. Výsledky ukázaly, že ve skupině, která konzumovala mastichu došlo ke zmírnění klinických symptomů až v 80 % případů, zatímco endoskopické vyšetření prokázalo, že duodenální vřed byl vyléčen v 70 % případů. Závěr klinické studie doporučuje mastichu jako účinný přípravek pro zmírnění obtíží a léčbu vředových obtíží. Další důležitý závěr výzkumu byl takový, že chioská masticha nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky.

Studie 2: Masticha a žaludeční vřed

Stejný výzkumný tým publikoval v roce 1986 v časopise Gastroenterologia Japonica výsledky nové klinické studie s pacienty, kteří trpěli žaludečním vředem benigní povahy. Pro tento účel bylo 6 pacientům, kterým byl gastroskopicky diagnostikován žaludeční vřed, ordinováno dávkování chioské mastichy 2 gramy denně po dobu 4 týdnů (1 gram před snídaní a 1 gram před spaním na noc). Žádnému pacientovi nebyl nasazen jiný způsob farmakologické léčby na období minimálně dvou měsíců před začátkem klinické studie.

Kvůli vyhodnocení účinků mastichy byly účastníkům provedeny gastroskopie, stejně tak jako rutinní laboratorní vyšetření krve, moči a dalších biochemických parametrů, které se prováděly těsně před začátkem léčby, dva týdny, čtyři týdny a dva měsíce po začátku léčby mastichou. Výsledky studie ukázaly, že léčba mastichou ulevila všem šesti pacientům, kteří měli klinické symptomy, zatímco vyléčení bylo endoskopicky potvrzeno u pěti z nich. Během studie, ale také dva měsíce po jejím skončení nebylo shledáno, že by mělo podávání mastichy nějaký vedlejší nežádoucí efekt, neobjevil se ani žádný neobvyklý výsledek laboratorních vyšetření.

Studie 3: Masticha a gastrický a duodenální vřed

Ve stejném roce (1986) byla publikována v časopise Journal of Ethnopharmacology další studie provedená Mansoorem S. Al-Saidem s kolektivem na morčatech. Byla vedena s cílem dokázat a zhodnotit efektivitu mastichy při léčbě gastrického a duodenálního vředu. Pro tento účel byl pomocí patřičných chemických látek vytvořen vřed v žaludku laboratorních myší. Následně jim byla v jídle podávána masticha v dávkování 500 mg na kilogram hmotnosti morčete. Výsledky studie ukázaly, že podávání chioské mastichy způsobilo významný pokles v progresi a růstu formovaného vředu ve sliznici žaludku morčat a tyto výsledky naznačují, že by mohla být masticha používána na léčbu již formovaného vředu.

Studie 4: Masticha a Helicobacter pylori

V roce 1998 byla publikována ve slavném časopise New England Journal of Medicine studie, která byla provedena univerzitní nemocnicí v anglickém Nottinghamu, a dospěla k závěru, že chioská masticha má rozhodně prokázaný účinek proti Helicobacter pylori. Všimněte si, že název publikace je obzvláště charakteristický: „Žvýkačka z mastichy zabíjí helicobacter pylori“. Studie ukazuje zjištění, že dokonce 1 gram mastichy denně po dobu dvou týdnů může vyléčit vředovou chorobu. Tento prospěšný účinek je dosažen díky skutečnosti, že masticha hubí helicobacter pylori, který je zodpovědný za většinu případů vředové choroby.

Všimněte si, že helicobacter pylori je zodpovědný za 75 % případů vředové choroby žaludku, zatímco u vředů duodenálních až v 90 %. Ve specifické studii byly použity čerstvé vzorky s přítomností helicobacter pylori, které byly získány od pacientů a s pomocí těchto vzorků byla hledána minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichy, což znamená nejmenší možná koncentrace potřebná k vyhubení 99,9% bakterie během 24 hodin.
Minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichy byla 60 μg/ml, avšak i v nižších koncentracích byla baktericidní účinnost významná.

Studie 5: Masticha a Helicobacter pylori

V roce 2001 bylo v The American Journal Serafinem G. Bonou publikováno oznámení a časopis Journal of Chemotherapy přišel s potvrzením efektivity mastichy proti helicobacter pylori. Pro tento účel byly použity vzorky s přítomností helicobacter pylori, které byly získány od pacientů, a byla hledána minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichového extraktu. Výsledky ukázaly, že masticha v koncentraci 125 μg/ml vyhubila helicobacter pylori v 50 % testovaných vzorků, zatímco koncentrace 500 μg/ml vyhubila helicobacter pylori v 90 % vzorků. Zároveň byly ve všech vzorcích studovány morfologické změny bakterií s použitím elektronového mikroskopu. Výsledky studie jsou v naprostém souladu s výsledky ostatních výzkumníků a dospívají k závěru, že masticha má velice dobrý účinek proti helicobacter pylori.

Studie 6: Masticha a Helicobacter pylori

V jiné studii vedené Medical Microbiology Laboratory řeckého Pasteurova Institutu v dubnu 2002 je uvedeno, že použití chioské mastichy u morčat, které byly infikované helicobacter pylori, vedlo k podstatnému snížení imigračního stupně bakterie, zatímco nebyl zaznamenán žádný významný pokles ve stupni a aktivitě doprovodné gastritidy.

Studie 7: Masticha a gastritida způsobena h. pylori

V roce 2002 byla v Jižní Koreji v časopise Society of Gastroenterology publikována klinická studie vedená Lékařskou fakultou University Dan-kook v Jižní Koreji a týkala se účinků mastichy na gastritidu vyvolanou helicobacterem pylori. Této studie se účastnilo 48 dobrovolníků, u kterých bylo pomocí UBT – Ureového dechového testu (dechový test pro detekci helicobacter pylori) prokázáno, že jsou nakaženi helicobacter pylori. Tito účastníci byli rozděleni do dvou skupin, z nichž první užívala chioskou mastichu ve žvýkačce po dobu 90 dní, zatímco druhá skupina užívala žvýkačku s placebem.

Ureový dechový test byl aplikován před započetím studie a dále v intervalu 30 a 90 dní po dokončení. Výsledky testu ukázaly, že užívání mastichy je obzvláště účinné k omezení koncentrace helicobacter pylori, stejně tak jako gastritidy, právě díky účinkům na helikobaktera. Studie dospěla k závěru, že masticha může být užívána jako doplňkový prostředek pro potlačení bakterie a důsledků její přítomnosti.

Seznam literatury, na níž je dokazováno v textu

1. “A double blind trial of mastiha and placebo in treatment of duodenal ulcer”, Μ. Al-Habbal, Ζ. Al-Habbal, F. Huwez, Proceedings of 3th International Conference on Islamic Medicine, Istabul, Turkey, 1984, p. 105.
2. “A double-blind controlled clinical trial of mastiha and placebo in the treatment of duodenal ulcer”, Al-Habbal MJ, Al-Habbal Z, Huwez FU, Clin. Exp. Pharmacol. Physiol. (1984), No 11 Vol. 5, p. 541-544.
3. “Mastiha in treatment of benign gastric ulcer” Huwez FU,  Al-Habbal MJ, Gastroenterol Jpn. (1986), Vol. 3, no.21, p. 273-4.
4. “Evaluation of Mastiha, a crude drug obtain from pistacia meniscus for gastric and duodenal anti-ulcer activity”, M. Al-Said, AM. Ageel, N.S. Parmar, M. Tariq, J. Ethnopharmacol. (1986), 15, p.271-281.
5. “Mastiha Gum Kills helicobacter Pylori”, F. Huwez, D. Thirwell, A. Cockayne, D. Ala’ Aldeen, The New England Journal of Medicine (1998), Vol. 339, No.26, p. 1946.
6. “Bactericidal activity of Pistacia lentiscus gum mastiha against Helicobacter pylori”, S. Bona, L. Bono, L. Daghetta, P. Marone, The American Journal of Gastroenterology (2001), Vol.96, 9, P. S49.
7. “Bactericidal Activity of pistacia lentiscus mastiha gum against Helicobacter pylori”, P. Marone, L. Bono, E. Leone, S. Bona, E Carretto , L. Perversi, J. Chemother (2001), Vol.13, 6, P. 611-614.
8. “Antibacterial action of Mastiha against Helicobacter pylori” D. Sgouros, A. Mentis, (2002) Unpublished findings of the research program,
9. “Effect of Mastiha gum on Helicobacter pylori Gastritis” Im-hwan Roh, Seung-woo Nam, Na Myung, Jung-taek Kim, Ji-hun Shin, South Korea Society of Gasternterology (2003).